Il francobollo è una carta-valore[1], stampato da una parte e gommato sul retro, che serve per l'affrancatura dei servizi di corrispondenza. Adoperato dall'amministrazione postale autorizzata dallo stato emittente, rappresenta la prova del pagamento anticipato per prestazioni quali la spedizione di una lettera o di un pacco ad un destinatario. Quando un francobollo non è più adatto al suo compito, ad esempio per variazione delle tariffe postali, l'amministrazione emittente può determinarne la cessazione del suo uso ponendolo "fuori corso". Data la natura di valori emessi da uno stato la contraffazione dei francobolli è un reato
24. listopad je 328. den roku podle gregoriánského kalendáře (329. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 37 dní
Chorvatsko (starší název Charvátsko, chorvatsky Hrvatska) je evropský stát, který se geograficky nachází na pomezí střední a jižní Evropy; jde o jeden z nástupnických států bývalé Jugoslávie. Jeho sousedy jsou Slovinsko, Maďarsko, Srbsko, Bosna a Hercegovina a Černá Hora. Chorvatsko je členem OBSE (od 24. 3. 1992), OSN (od 22. 5. 1992), Rady Evropy (od 6. 11. 1996), WTO (od 30. 11. 2000), NATO (od 1. 4. 2009) a Evropské unie (od 1. 7. 2013).[1] Hlavním městem je Záhřeb, které je i jedním z 21 tamních krajů (žup, chorvatsky: županije)
Berlín plus je souhrnný název pro několik dohod, uzavřených Severoatlantickou aliancí a Evropskou unií dne 16. prosince 2002. Přijetí těchto dohod bylo brzděno řecko-tureckými spory (především otázkou Kypru). Tyto dohody umožnily spolupráci na humanitárních misích. Na základě těchto dohod se pak misí v Makedonii a Bosně a Hercegovině (SFOR) zúčastnili i občané těch států Evropské unie, které nepatří do NATO
Evropská unie (EU) je politická a ekonomická unie, kterou od posledního rozšíření 1. července 2013 tvoří 28 evropských států s 507,7 miliony obyvatel (přibližně 7,3 % světové populace). EU vznikla v roce 1993 na základě Smlouvy o Evropské unii, známější jako Maastrichtská smlouva, která navazovala na evropský integrační proces probíhající od padesátých let. Unie nahrazuje Evropské společenství a je jeho nástupkyní
Libanon (arabsky جبل لبنان, francouzsky Mont-Liban) je pohoří ve státě Libanon. Táhne se přibližně 160 kilometrů severojižním směrem podél pobřeží Středozemního moře. Na jeho západní straně se nachází libanonské pobřeží, na východní straně údolí Bikáa. Jeho nejvyšší horou je Kurnat as-Saudá, vysoká 3 088 metrů nad mořem. Je tradičně osídlen křesťany (zejména maronity), s drúzskou menšinou
Libanon (arabsky Lubnán لبنان) je stát (a stejnojmenné pohoří) na Blízkém Východě, při východním pobřeží Středozemního moře. Hraničí na východě se Sýrií, na jihu s Izraelem
Eurotunelem. Je parlamentní monarchií složenou ze čtyř zemí: Anglie Skotsko Wales Severní Irsko
Rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1973 byla projednána 17. března 2011 v reakci na povstání v Libyi. Navrhly ji Francie, Libanon a Spojené království
Mezinárodní bezpečnostní podpůrné síly (anglicky International Security Assistance Force, zkráceně ISAF[1]) byly vojenskou misí v Afghánistánu pod vedením Severoatlantické aliance ustavenou Radou bezpečnosti Organizace spojených národů 20. prosince 2001 v návaznosti na Bonnskou dohodu
Bezletová zóna je termín, který označuje stav vzdušného prostoru nad určitou oblastí. V tomto prostoru je zakázaná možnost využití jakéhokoliv vznášejícího se zařízení – letadla, naváděné střely apod. Toho je docíleno zejména radary, protiraketovými štíty a případně leteckou podporou. Bezletová zóna je buďto trvalým stavem (například v blízkosti atomových elektráren, továren s nebezpečným materiálem, důležitých památek či významných budov), nebo dočasným stavem, který je vyhlášen nad určitou oblastí především z bezpečnostních důvodů
Комментариев нет:
Отправить комментарий